povinné ručení nemusí stačit

V Česku přibývají případy, kdy povinné ručení nestačí

povinné ručení nemusí stačit

Povinné ručení musí pravidelně platit každý, kdo vlastní auto. Jeho účelem je plně ochránit viníka nehody v tom smyslu, že za svoji chybu – která se nakonec může stát každému z nás – nic nezaplatí. Ovšem ačkoliv povinné ručení ve velké většině případů svůj účel beze zbytku splní, může se stát, že bude chybující motorista doplácet. Zdaleka přitom nejde jen o případy blatantního pochybení, kam řadíme třeba požití alkoholu či jízdu s propadlou STK.

Nedostačující limity u škod na zdraví i majetku

Každá pojistka má svůj limit, povinné ručení nevyjímaje. To znamená, že i kdybychom do detailů splnili všechny podmínky, více než daný limit od pojišťovny nedostaneme. V současnosti u ručení ze zákona platí minimální limit 35 milionů korun na škody na zdraví pro každého zraněného nebo usmrceného a dále limit 35 milionů korun pro všechny škody na majetku. To se sice běžnému smrtelníkovi může zdát jako astronomická suma. Realita ale může přinést vystřízlivění.

Představte si, že způsobíte nehodu, při které dojde k totální škodě na mimořádně vzácném autě (např. historickém, které zrovna míří na sraz). A galaktické výšiny atakující cenovku mají i některá nová auta, např. chlouba z Maranella – LaFerrari, jehož poslední kus se v aukci na Floridě prodal za nepředstavitelných 177 milionů korun. Nemožné, nereálné – říkáte si…

Dobře, vezměme si jinou situaci. Způsobíte hromadnou nehodu. Nikde sice žádný nablýskaný supersport. I přesto je ale „v sobě“ vaší vinou třeba desítka vozidel, včetně převráceného plného autobusu a kamionu naloženého luxusní (a po nehodě zničenou) elektronikou. I v takovém případě může škoda snadno přesáhnout zákonný limit, a co bude nad něj, budete muset doplatit. A situace může být ještě dramatičtější, pokud zároveň dojde k explozi, která např. poškodí statiku mostu apod. Zdá se vám to jako nerealistická scéna vystřižená z kultovního seriálu Kobra 11? Možná. Tedy až na to, že výše popsané (s výjimkou exploze) se už v Česku stalo.

Poněkud odlišnou kapitolou jsou pak škody na osobách, ať už ve formě zdravotní újmy či třeba ušlého zisku. Jen hrstka z nás má ponětí o tom, kolik přesně u nás zdravotní péče stojí. Je to dáno především tím, že na rozdíl třeba od USA je základem českého zdravotnictví „průtokový“ systém přes zdravotní pojišťovny. Každý si solidárně podle svého příjmu platí zdravotní pojištění, pomocí něhož mu pak vzniká nárok na zdravotní péči. U drtivé většiny z nás je částka, kterou na pojištění odvedeme, vyšší, než kolik pojišťovnu na zdravotních úkonech stojíme. U hrstky komplikovaných pacientů ale léčebné náklady mohou narůst do desítek milionů korun ročně. A pokud bude vážně zraněný účastník dopravní nehody takto náročnou péči potřebovat třeba do konce života, může se v celkovém součtu jednat o astronomické cifry. Co když navíc srazíte třeba amerického turistu? Těžko po něm budete moci požadovat, aby se po zbytek života léčil v Čechách jen proto, že je zde zdravotní péče několikanásobně levnější než za velkou louží.

Výrazně doporučujeme vyšší limity povinného ručení

Je jasné, že absolutní jistotu finanční „nepostižitelnosti“ nemáte nikdy, protože i 100 milionů korun může být málo. I přesto ale platí, že čím vyšší částka, tím je pravděpodobnost průšvihu menší. Proto doporučujeme sjednat si u povinného ručení limity alespoň na hodnotu 50 milionů korun. Výrazně více nezaplatíte a alespoň budete mít trumfovou kartu pro případ nenadálého setkání se strýčkem příhodou.

Zcela samostatnou kapitolou jsou pak případy, kdy pojišťovna plnění odmítne, ať už částečně či úplně, z důvodu pochybení na vaší straně. Typickým příkladem může být alkohol za volantem, propadlá STK, či řízení bez anebo s pozastaveným řidičským oprávněním. A problém vám mohou způsobit i sjeté či nevhodné pneumatiky, jízda bez předepsaných brýlí apod.