Pozor na auto ve špatném technickém stavu. Při nehodě může pojišťovna odmítnout plnění i navzdory platné STK

Základním zákonným požadavkem na technický stav vozu je platná STK a měření emisí. Každodenní realitou jsou nicméně vozy, které i přes formálně platnou STK nejsou technicky v pořádku. I přes to ale většina jejich řidičů zůstává v klidu. Je totiž pravděpodobné, že při silniční kontrole projdou. Co už si často neuvědomují, je, že prokáže-li se při nehodě, že mělo auto nějaký technický problém (navzdory platné STK), hrozí, že pojišťovna odmítne či zkrátí plnění. Může se jednat o celou řadu neduhů od sjetých či nevhodných pneumatik přes prasklé čelní sklo až třeba po nesvítící brzdová světla.

Platná STK pro úřady. Auto v dobrém stavu pro pojišťovnu.

Marně bychom hledali pojistnou smlouvu, ve které by nebyly uvedeny výluky, při kterých dochází ke krácení či odmítnutí plnění. Pomineme-li prohřešky typu alkohol či drogy za volantem, je jednou z typických výluk nezpůsobilost auta k provozu. Tu je přitom často třeba chápat ne ve smyslu platné STK, nýbrž ve smyslu adekvátnosti technického stavu v momentě, kdy došlo k nehodě. A přístup pojišťoven má oporu i v zákoně. Ten stanovuje, že se automobil stává nezpůsobilým tehdy, když nesplňuje zákonné předpisy. Důvody technické nezpůsobilosti jsou taxativně vyjmenovány vyhláškou č. 341/2002 Sb. Jde např. o:

  • nedostatečnou hloubku dezénu pneumatik
  • nesvítící potkávací nebo brzdové nebo zadní obrysové světlo alespoň na straně přivrácené do středu vozovky
  • nemožnost přepnout dálková světla na potkávací
  • prasklé nebo poškozené čelní sklo ve stírané ploše o velikosti větší než 20 mm
  • zatemnění čelního skla na propustnost  zjevně nižší  než 75 % nebo  zatemnění  předního  bočního  skla  na propustnost zjevně nižší než 70 %

Ostatně i dnes platí, že vás může policie při silniční kontrole poslat na STK, nabude-li podezření, že s Vaším autem něco není v pořádku.

Judikatura říká jasně: platná STK nestačí

Mezi řidiči a pojišťovnami již v ČR proběhla řada soudních pří. A judikatura, která na základě nich vznikla, mluví jasně. Aby bylo možné v konkrétní chvíli (tedy v okamžiku nehody) auto považovat za technicky způsobilé k provozu, pouhá platnost technické kontroly nestačí. Proto je mimořádně vhodné o auto průběžně pečovat a případný technický problém neprodleně řešit.

Přečtěte si pojistné podmínky. Mohou skrývat i další úskalí

Byť se někdy může s trochou nadsázky jednat o četbu v délce románu, doporučujeme si před uzavřením pojistné smlouvy pečlivě pročíst pojistné podmínky. Ty se mohou mezi jednotlivými pojišťovnami výrazně lišit. Nicméně nutnosti mít vozidlo v odpovídajícím technickém stavu se asi nevyhnete nikde. Některé pojišťovny pak vyžadují zabezpečení vozu dohodnutým způsobem. A pokud se v případě krádeže prokáže, že takto zabezpečeno nebylo, hrozí krácení či odmítnutí plnění. V neprospěch pojištěného klienta pak často pracují i metody oceňování poškozeného/ukradeného vozu. Jen málokdy totiž pojišťovny vyplácí plnou cenu nového vozu.

Chovejte se k autu odpovědně. Vyplatí se to

Auto v udržovaném stavu má nižší spotřebu, vyšší výkon, je bezpečnější a navíc působí reprezentativněji. Pečovat o jeho kondici se tak vyplatí za všech okolností. Na druhou stranu je pravdou, že i přes veškerou péči se na vozidle technická závada objevit může. A co víc, může se jednat o závadu, o které nemáme ani ponětí a která se nijak neprojevuje. Bude i v takovém případě pojišťovna hledat cestičky, jak se vyhnout vyplacení pojistky? V prvé řadě je třeba se zeptat, zda se na vozidle nachází prohřešky, pro které jej lze dle výše uvedené vyhlášky považovat za nezpůsobilé k provozu. Pokud ano (např. sjeté pneumatiky či nefunkční světla), je argumentační prostor řidiče velice omezený. V případě jiné závady, která neovlivňuje bezpečnost a nečiní vůz nezpůsobilým (např. špatné palivové čerpadlo, spojka na hranici životnosti apod.), lze riziko krácení pojistného plnění vyloučit.