Polopravdy a mýty o řízení

Polopravdy, nepravdy a mýty z motoristického světa

Polopravdy a mýty o řízení

Mezi řidičskou veřejností je zakořeněna celá řada nepřesností, nesmyslů a mýlek. Před časem jsme o některých z nich psali. Víte už tak na příklad to, že při jízdě do kopce bývá často úspornější jezdit s vyššími otáčkami motoru nebo že na rozjezdu na dvojku není, za určitých okolností, nic špatného. Dnes budeme v duchu vyvracení mýtů pokračovat.

Z kopce je lepší vyřadit na neutrál. Motor tak bude mít nulovou spotřebu

Ačkoliv se princip zpomalování motorem liší u benzinových a naftových vozů, platí, že při pouhém brzdění motorem bez sešlápnutí plynového pedálu mají moderní auta spotřebu nulovou. Spotřeba při jízdě na neutrál se naopak pohybuje kolem 1 litru na 100 km. Plusem je také to, že pokud se při sjíždění kopců více spoléháte na motor, šetříte tím brzdovou soustavu. Předností je také určitá připravenost. Pokud byste nenadále museli řešit krizovou situaci zrychlením, se zařazeným neutrálem bude potřeba nejdříve šlápnout na spojku a „kvedlat“. Při zařazené rychlosti naopak postačí sešlápnout plyn.

Na druhou stranu ale netřeba plachtění na neutrál paušálně odsuzovat. Na příklad v mírných kopcích leckdy při zařazeném neutrálu dojedete mnohem dále, resp. déle udržíte požadovanou rychlost než při zařazené pětce či šestce. Za účelem úspory paliva je tak vyřazení vhodné.

Se čtyřkolkou můžu jet mnohem rychleji

Vozidla s pohonem všech kol mají nespornou výhodu při akceleraci z místa, resp. při akceleraci za zhoršené přilnavosti. Ovšem ve většině běžných situací za běžných podmínek vám pohon 4×4 příliš nepomůže (tj. neprojedete zatáčku rychleji, nemáte vozidlo odolné vůči aquaplaningu ani s kratší brzdnou dráhou). Ve srovnání s auty s pohonem jedné nápravy navíc čtyřkolky většinou bývají těžší.

Elektronické systémy mě dostanou z každého průšvihu

ESP, ESC, VDC, ASR, ABS… člověk by skoro mohl říct, že jakákoliv kombinace tří písmen bude jistojistě značit ten či onen bezpečnostní či stabilizační systém. Systém, který mi coby motoristovi pomůže z každé svízelné situace. Ostatně elektronický stabilizační systém ESP je odnedávna povinný ve všech nových vozech prodávaných v EU. Pravda je nicméně taková, že ačkoliv ESP umí urovnat spoustu průšvihů, ani ono nepřekoná fyzikální zákony. Systém sice na maximum využije možnosti podvozku, brzd a pneumatik, aby předešel smyku. To je pravda. Pokud ale na zledovatělé silnici vlétnete osmdesátkou do prudké zatáčky, za krajnicí skončíte tak jako tak.

Něco podobného pak platí o ABS. Jeho účelem je zamezení zablokování kol při brzdění. I při prudkém brzdění je tak auto stále ovladatelné. Rozhodně ale neplatí, že by ABS umělo zkrátit brzdnou dráhu. To dokážou pouze lepší/nové: pneumatiky, brzdy a tlumiče, příp. odlehčení auta (čím větší hmotnost, tím delší brzdná dráha).

Čím více airbagů, tím lépe

Bezpečnost auta závisí na celé řadě faktorů. A ačkoliv jsou airbagy nepostradatelnou součástí výbavy pasivní bezpečnosti, rozhodně se při výběru vozu nespoléhejte jen na jejich počet. Velmi podstatné je také to, jak se při konkrétním typu nárazu bortí karoserie. Pokud budete mít v autě 20 airbagů, ale skelet karoserie se při nárazu rozlomí, příliš vám nepomohou. Dobrým indikátorem jsou samozřejmě populární nárazové testy Euro NCAP, kde se dočtete i to, jak dobře vůz při nárazu chrání jednotlivé části těla. Zcela běžně tak některá auta mívají např. vynikající ochranu hlavy, ale jen průměrnou ochranu kolen či hrudníku, a obráceně. Nově pak na hodnocení nárazových testů má vliv i to, jak ze střetu s vozidlem vyjde chodec.