Pravidelná kontrola motorového oleje

Nekontrolujete pravidelně motorový olej? Pak raději začněte šetřit na nové auto

Pravidelná kontrola motorového oleje

Tak schválně, jak často u svého auta kontrolujete hladinu motorového oleje? Každý týden? Jednou za měsíc? Dvakrát ročně? Nikdy, od toho je přece servis? Ano, kontrola provozních kapalin patří mezi základní servisní úkony. Ale ne každý servis je kvalitní a ne každý mechanik spolehlivý (zvlášť pokud jezdíte se starým autem ke garážistovi). V něčem se na servis spolehnout musíte. Kontrola oleje ale zrovna patří mezi banální úkony, které snadno provede každý. A opravdu se nevyplatí, ji podceňovat.

Kontrolujte každý měsíc, anebo po ujetí 1000 kilometrů

Byl jednou jeden pan Novák, který se chystal na dovolenou. Auto si nechal řádně zkontrolovat v servise – motor šeptal jako vstavače na alpské louce, stěrače stíraly, brzdy brzdily doslova o život. Pan Novák byl na svého plechového miláčka pyšný. A manželčin návrh na to, aby pro jistotu ještě zkontroloval motorový olej, odbyl mávnutím ruky. „To přece dělali v servise. Kontrolovali taky brzdovku, chladicí kapalinu…,“ holedbal se dlouze pan Novák. Paní Nováková, rázná žena, se ale nenechala odbýt, zkušeně otevřela kapotu, chopila se olejové měrky, vsunula ji dovnitř, napočítala do pěti a poté ji zase suchou vytáhla. Následovalo bušení srdce, koulení očí a také nějaké to nehezké slůvko. „Prosím tě, dej mi to,“ zakomandoval rázně pan Novák. Po zopakování postupu se stejným výsledkem už následovala vesměs pouze sprostá slova, některá adresovaná majiteli autoservisu, jiná jeho spolumajiteli, další mechanikům atp.
Pan Novák měl ještě docela štěstí v tom, že ačkoliv si jeho auto muselo vystačit s výrazně menším než ideálním množstvím oleje, k zadření motoru nedošlo. Ale chybělo málo. A nebýt manželky, auto by s velkou pravděpodobností již odpočívalo v plechovém nebi. U staršího vozu je totiž oprava zadřeného motoru nerentabilní.

Možná si říkáte, jak se tohle mohlo stát. Pokud pan Novák servis o tento úkon požádal (jak později zjistil, na faktuře úkon uvedený nebyl), je jasné, že naprosto diletantsky pochybil servis. Ale klidně se mohlo stát, že si jej pan Novák vůbec nevyžádal, příp. tak učinil pouze ústně a mechanik, tvor chybující, na něj zapomněl. Tak či onak, pokud by k zadření a zničení motoru bývalo došlo, na faktuře kontrola provozních kapalin uvedena nebyla, a proto by pan Novák škodu po autoservise vymáhal dost těžko.

Rozhodně proto doporučujeme olej pravidelně pomocí měrky kontrolovat, a to jednou měsíčně či po ujetí 1000 kilometrů. Možná si zbytečně ušpiníte kapesník. Ale možná si zachráníte auto.

Měření je snadné

Postup pro změření hladiny oleje je následující:

  • otevřete kapotu
  • vytáhněte dlouhou měrku oleje; její držátko bývá zpravidla žluté nebo oranžové
  • měrku utřete do čistého hadru či kapesníku
  • měrku opět zasuňte dovnitř až na doraz a několik vteřin ji tam ponechte
  • měrku vytáhněte a vyčtěte hladinu oleje

Na olejové měrce se nacházejí úrovně max a min označující maximální a minimální hladinu oleje. Cokoliv mezi těmito ryskami je v pořádku. Cokoliv mimo ně představuje riziko. Pokud zjistíte, že máte v autě velice málo oleje (měrka zůstane úplně suchá), ani nestartujte. Místo toho spěchejte na benzínku alespoň pro litr oleje (pokud nemáte doma) a ten dolijte. Zaznamenáte-li velký úbytek této důležité provozní kapaliny, buď někde existuje únik (typická je mastná loužička pod autem), anebo vaše auto takříkajíc „žere“ olej. Tak či onak, spěchejte do servisu a stav řešte.

Nespoléhejte na kontrolku mazání (tu se symbolem konve). Jakmile se vám během jízdy rozsvítí, už může být pozdě.