Ministerstvo dopravy zvažuje zavedení řidičáku na zkoušku. Konkrétní podoba ani datum zavedení ale zatím jasné nejsou

O tzv. řidičáku na zkoušku se mluví již několik let. A minimálně do konce příštího roku u slov také zůstane, třebaže s ním Ministerstvo dopravy výhledově počítá. Legislativní změna má být koncipovaná tak, aby přiměla především mladé začínající řidiče k zodpovědnější jízdě. O konkrétní podobě řidičáku na zkoušku se ale ještě povedou diskuse.

Účel je jasný. Provedení zatím ne

V současnosti neexistuje plná shoda ohledně toho, jak přesně by měl řidičák na zkoušku vypadat. Jednou z možností je, že by měli začínající řidiči nikoliv 12bodovou hranici pro vybodování, ale už šestibodovou. Alternativou se stejným efektem by pak bylo přičítání dvojnásobného počtu trestných bodů k nezměněné 12bodové hranici. To by do určité míry znamenalo zavedení pravidla „jednou a dost“ u vážnějších přestupků. Např. nedání přednosti v jízdě je aktuálně trestáno 4 body, vyšší překročení rychlosti pak 3 body.

Policie je pro kvůli neúprosným statistikám

Mladí řidiči podle policejních statistik způsobí každou pátou nehodu. U tragických nehod je pak jejich podíl dokonce čtvrtinový, v některých krajích až téměř třetinový. Z tohoto důvodu policisté zavedení řidičáku na zkoušku jednoznačně vítají. „Právě první dva roky držení řidičského oprávnění jsou ty nejrizikovější,“ uvedl v létě pro Radiožurnál Tomáš Lerch, šéf dopravní policie. „Proto jsme podporovali návrh…, kde se uvažuje o tom, že právě po dobu prvních dvou let by měl čerstvý řidič nižší limit pro takzvané vybodování.“

Pro mladé řidiče, nebo pro začínající řidiče?

Většině novopečených řidičů je kolem 20 let. To ale neznamená, že by žádnému čerstvému absolventovi autoškoly nemohlo být 30, 40 či třeba 60 let. Logickou otázkou tak je, zda řidičák na zkoušku zavést pouze u mladých řidičů, anebo u všech řidičů-začátečníků bez ohledu na věk.

Novela zákona je připravená

Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích je připravená už asi rok. Počítá mimo jiné se snížením počtu bodů pro řidiče s méně než dva roky starým řidičákem. To by znamenalo, že by se „řidičák na zkoušku“ týkal všech novořidičů bez ohledu na věk. Novela nicméně zatím nebyla schválena a je možné, že se její znění bude měnit.

Námitka protiústavnosti a alternativní návrhy

Někteří právníci novelu považují za protiústavní, jelikož dle jejich názoru porušuje rovnost před zákonem, jednoho z ústavních pilířů. A spokojení se zněním novely nejsou ani instruktoři autoškoly. Ti sice snahu umravnit mladé řidiče vítají. Jedním dechem ale dodávají, že spíše než represe by bylo vhodnější zvýšit počet povinných jízd v autoškole, aby začínající řidiči získali dostatek zkušeností, než se do běžného provozu vydají bez dozoru instruktora.

A poukazují i na další riziko. Upozorňují, že řada novořidičů by během dvouletého období „hájení“ za volant dost možná neusedala vůbec (anebo jen ve zcela nezbytných případech). Po dvou letech by sice literou zákona již nebyli považováni za začátečníky, jejich řidičské schopnosti a zkušenosti by ale byly ještě horší, než čerstvě po absolvování závěrečné jízdy v autoškole. Dalším teoretickým řešením by bylo zavést povinnost závěrečnou jízdu opakovat po dvou letech. Takový návrh jsme ale zatím příliš hlasitě neslyšeli.

Nejvíce přestupků páchají čtyřicátníci

Mladí řidiči možná lvím podílem přispívají k úmrtnosti na českých silnicích. Ani majitelé řidičáků staršího data vydání ale nejsou žádní svatoušci. Realita je totiž taková, že mezi (vy)bodovanými řidiči vedou čtyřicátníci (muži i ženy). To je samozřejmě dáno i tím, že průměrný pracující čtyřicátník najezdí mnohem více kilometrů než 19letý maturant na gymnáziu a policie tak má mnohonásobně více příležitostí jej při páchání dopravních nepřístojností nachytat. I přes svou relativní neposlušnost však čtyřicátníci vážné nehody tolik nezpůsobují.