letní bouřka na silnici

Letní bouřky umí potrápit řidiče. Pozor si dávejte hlavně po prvních kapkách

letní bouřka na silnici

Letní bouřky sice mohou na někoho působit romanticky. Řidiči a majitelé aut je ale v lásce nemají. A není se čemu divit. Krupobití může během pár desítek vteřin napáchat na jediném autě škody i za statisíce. Náhlá změna ve viditelnosti a hlavně přilnavosti pak může mít i fatální následky, zejména pokud je zkombinovaná s nedostatkem zkušeností u řidiče či třeba špatnými či sjetými pneumatikami. Takže na co si dát pozor?

Začíná pršet? Nohu z plynu!

Nejzrádnější jsou silnice tehdy, kdy pršet teprve začíná. První kapky se totiž smíchají s prachem, pylem a pískem na silnici, čímž dojde k vytvoření kluzké vrstvy připomínající bláto či sníh. Ta se poměrně rychle smyje s tím, že pak už povrch klouže o něco méně. Hlavně jde ale o to, že když lije jako z konve a na cestě jsou viditelné proudy vody, každý instinktivně zpomalí. Poté, co spadnou první kapky, ale okamžitě zpomaluje málokdo. Třebaže by měl!

Nepodceňujte hloubku louží

Určitě jste slyšeli o tzv. aquaplaningu. Jde o stav, kdy pneumatika nedokáže správně odvádět vodu a začíná klouzat jako na ledě. Aquaplaning hrozí zejména na cestách, na nichž se nacházejí hluboké louže (ať už v důsledku vyjetých kolejí, terénních poměrů či nekvalitního povrchu). Zrádné je to, že hloubku louže často správně neodhadnete. A navíc může voda klidně i maskovat spadlou větev či třeba kamínky vyplavené z pole. Takže každou louži projíždějte s respektem a pomalejší rychlostí.

S rizikem aquaplaningu určitě počítejte i na dálnicích. Louže tu sice málokdy bývají hluboké. Zase do nich ale nevjedete padesátkou, nýbrž třeba stotřicítkou, což samozřejmě přilnavost pneumatiky také zásadně ovlivní. Pokud vám auto začne klouzat, nesnažte se o nějakou řidičskou bravuru ve formě zarputilého kontrování. Kola se velmi rychle zase chytnou. Pozor hlavně na jednu věc. Pokud v momentě, kdy dojde k obnovení trakce, budete mít volant natočený, auto začne směřovat tam, kam míří volant. Určitou relativní výhodou aquaplaningu je nicméně to, že zpravidla proběhne rychleji, než většina řidičů stihne vůbec zareagovat. A žádná reakce je v tomto případě většinou to nejlepší, co můžete udělat.

Pozor na odstavování auta u krajnice

Jen velmi zřídkakdy dosáhne bouřka takové síly, že nás přinutí zastavit. Nicméně pokud byste opravdu měli pocit, že bude bezpečnější auto odstavit, dejte si velký pozor na to kde. Rozhodně nestůjte u krajnice, příp. kdekoliv jinde, kde hrozí, že do vás nabourá někdo jiný. Pokud u silnice žádné takové místo není, raději pokračujte v jízdě (pokud to jen trochu jde).

Kroupy? Nezmatkujte

Všichni víme, co dokáže krupobití napáchat za škody. Pokud ale ve zkratkovité snaze zachránit své auto začnete provádět prudké manévry, riskujete, že nakonec bude muset někdo jiný z poškozeného auta (ne v důsledku krup) zachraňovat vás.

Zásahu bleskem se nebojte

Auto funguje jako tzv. Faradayova klec. V případě, že by do vašeho auta uhodil blesk, elektřina bude karoserií odvedena k pneumatikám, které proud uzemní. Vám se tak nic nestane. Jak dopadne auto, je samozřejmě otázkou. Minimálně elektronika by poškozena být mohla. Dobrou zprávou nicméně je, že k úderu blesku do auta dochází opravdu výjimečně.

Dvakrát měř, jednou parkuj a používej ochranu

Existují speciální plachty, které auto ochrání před nepříjemnými povětrnostními podmínkami včetně krup. Při bouřce ale existuje možná ještě větší nebezpečí, a tím jsou padající větve a stromy. Pokud meteorologové vydají výstrahu před silnými bouřkami a větrem, doporučujeme neparkovat pod vzrostlejšími stromy, příp. kdekoliv jinde, kde existuje riziko pádu větví či vyvrácení celých stromů (ano, je nám jasné, že ne vždy to úplně jde). Zatímco krupobití může (ale nutně nemusí) vaše auto poškodit, mnohasetkilová větev či dokonce celý strom jej dokážou ve zlomku vteřiny poslat do vysoké pece.