jak správně parkovat

Kdy můžete stát na zákazu stání a co znamená žlutá klikatá čára? Umění správně parkovat je stále důležitější

jak správně parkovat

Zatímco aut neustále přibývá, ulice měst nafukovací nejsou. Důsledkem je stále problematičtější parkování. Zejména ve velkých městech není nic neobvyklého, když člověk 15 minut zoufale objíždí blok a čeká, až se nějaké to místo uvolní. Často se přitom neuvolní žádné, což nezřídka vede řidiče k tomu, že parkují, ať už vědomě či nevědomě, na místech, kde nesmí. A vzhledem k tomu, že rozhodně není možné očekávat zlepšení situace, pojďme si připomenout pár pravidel, jejichž neznalost vás může stát pokutu či odtah.

Zákaz stání versus zastavení

Méně zkušení řidiči si občas pletou značku zákaz zastavení (dvakrát přeškrtnutý kruh) se zákazem stání (jednou přeškrtnutý kruh). Mnemotechnická pomůcka je jednoduchá. Slovo „stání“ má dvě slabiky. Je jich tedy kolik, na kolik částí je rozdělen jednou přeškrtnutý kruh (tj. dvě poloviny kruhu = stá-ní). V případě zákazu zastavení je kruh rozdělen na čtyři části stejně, jako je slovo zas-ta-ve-ní rozděleno do čtyř slabik.

Jaký je mezi značkami rozdíl? Zásadní, ale nikterak přesně určený. Přes zákaz zastavení nejede vlak. Zastavit prostě nesmíte, ledaže byste byli nuceni přerušit jízdu před světelným signálem, přechodem pro chodce, železničním přejezdem atp. Zákaz stání vás naopak opravňuje zastavit po dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu. Zajímavé přitom je, že tato doba není nijak rigorózně stanovena. Pokud k neprodleném naložení a složení nákladu potřebujete tři čtvrtě hodiny, potom skutečně smíte na zákazu stání „stát“ po tuto dobu. Nutno ale dodat, že po celou dobu musí reálně probíhat úkon skládání a nakládání (vystupování a nastupování asi takto dlouho nezabere) a v autě či „kolem“ auta se musí někdo pohybovat.

Svislé šipky označují úsek, na kterém zákaz platí

Dopravní značky, typicky zákazy stání a zastavení, bývají někdy doplněny o dodatkové značky. Pokud uvidíte pod značkou zákazu stání či zastavení svislou šipku na bílém podkladu, je prostřednictvím ní označen úsek, na kterém dopravní značka platí. Šipka směřující nahoru znamená začátek úseku, šipka směřující dolů označuje konec úseku. Obousměrná šipka značí průběh úseku.

Žlutá vodorovná čára

Kromě svislého dopravního značení nás na úseky s omezenou možností stání či zastavení může upozorňovat také vodorovné dopravní značení, přesněji žluté souvislé či přerušované čáry. Souvislá čára znamená zákaz zastavení, ta přerušovaná označuje úsek, kde je zakázáno pouze stání.

Žlutá a bílá klikatá čára

Žlutá klikatá čára označuje místo, které je vyhrazeno pro zastavení či stání specifické skupiny vozidel. Velmi často se vyskytuje s doprovodným nápis ZAS (Zásobování) či třeba BUS nebo TRAM. Typicky ji najdeme před obchody, kde označuje leckdy jediné místo, ze kterého je možné obchod zásobovat. Někteří řidiči se žluté klikaté čáry bojí jako čert kříže. Přitom zakázané je na ní pouze stát. Zastavení je v souladu se zákonem.

Bílá klikatá čára oproti tomu upozorňuje na místo, kde hrozí nebezpečí (nepřehledný úsek, železniční přejezd, zúžení atp.).

Zastavení a zastavení vozidla

Vypadá to jako totéž, ale není to totéž. „Zastavit“ znamená uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou pro vystoupení a nastoupení osob, příp. pro vyložení či naložení nákladu. Oproti tomu „zastavit vozidlo“ znamená uvést vozidlo do klidu nezávisle na vůli řidiče (např. před semaforem, železničním přejezdem atd.).

Podélné stání a zastavení u krajnice

Není-li stání či zastavení jinak zakázáno (např. svislým či vodorovným značením nebo třeba tím, že se nacházíte příliš blízko křižovatce), je přípustné. Platí ale následující: pokud pouze zastavujete, musí na obousměrné komunikaci zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh o šířce nejméně 3 metry. V případě stání máte povinnost ponechat volné dva jízdní pruhy o šířce nejméně 6 metrů (tady se často chybuje – nezřídka i nevědomě). V případě jednosměrky pak logicky platí 3 metry.

Při parkování u krajnice i jinde pak dávejte pozor, abyste nestáli na silniční vegetaci, a to ani třeba jedním kolem.

Závěrem dodejme, že problematika zastavení a stání je komplexnější. To znamená, že pokud neporušujete nic z toho, o čem pojednává tento článek, ještě to neznamená, že na daném místě skutečně stát můžete či nemůžete. Nutno také říct, že kromě exaktních zákazů v zákoně najdeme také řadu poměrně vágních ustanovení. Např. se nesmí zastavit ani stát v nepřehledné zatáčce, před nepřehledných vrcholem či tam, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Co přesně to znamená, ať si každý domyslí.